Úvodem:
Pecky meruněk obsahují jádra (mandle) a tyto můžeme rozdělit na dva druhy, a to sladké a hořké. Sladké jsou většinou ty běžně dostupné a lze je zcela běžně nakoupit třeba na trhu. Hořké jsou ty, které nás zajímají - získávají se divokých (planných) meruněk a obsahují největší koncentraci vitamínu B17.
V červenci toto ovoce dozrává a po sklizni se suší. V druhé polovině procesu sušení se meruňky vypeckují a pecky se dále suší. V další fázi se pecky rozbijí aby se mohla vybrat jádra. Meruňky a jejich jadýrka obsahují velké množství vitálních látek, které jsou svojí kombinací jedinečné.
Zdravotní význam:
Vědci, kteří se zajímali o složení potravy extremě dlouhověkých Hunzů (Pakistán), spozorovali jak vysoký podíl ve skladbě potravy mají právě meruňky, jejich jádra a olej z nich lisovaný.
Meruňky obsahují mnoho kyseliny salicylové, která působí antibakteriálně a dokáže tedy v žaludku a střevech zničit choroboplodné zárodky a tektéž zastavit hnilobné procesy.
Meruňky mají dále velmi vysoký obsah beta-karotenu, který má vliv na snížení rizika srdečního infarktu, podporují dobrý zrak, zdravou kůži, vlasy a nehty. Meruňky obsahují vitamin C a zejména sušené jsou jeden z nejvhodnějších zdrojů draslíku a železa. Díky vysokému obsahu vlákniny jsou meruňky (opět především sušené) účinná prevence proti zácpě. Zralé meruňky jsou jedním z nejlepších pramenů organického železa, nutného k tvorbě červených krvinek. Z jiných důležitých prvků obsahují meruňky křemík a hořčík.
Vědci dokázali, že kyseliny obsáhnuté v meruňkách dokáží zabránit nekontrolovanému růstu buňěk leukemie. Už pouhé 3 meruňky denně dodají polovinu denní potřeby vitamínu A. Důležitý je vysoký obsah kyseliny listové (velmi důležitá především v těhotenství) a kalia. Kalium je velmi důležité pro správnou regulaci obsahu vody v oragnizmu.
Meruňky a jejich jádra jsou zásadité a zastávají tak protiváhu k převažující kyselé potravě v dnešní moderní civilizaci.
Sušené meruňky obsahují 5x více učinných látek než čerstvě utržený plod !
Kombinace sušených plodů meruněk a jejich jadýrek (jako jsou v zemích jejich původu většinou konzumované) obsahuje takovou kombinaci zdravotně hodnotných látek, jaké nenajdeme v žádném jiném ovoci.
Konzumaci meruněk je logicky nutné podporovat a DOPORUČIT
Jádra meruněk i jako prevence rakoviny:
Meruňková jádra obsahují velmi mnoho mimo jiné i hořčíku a kalia. Hořké jadérka (NE SLADKÁ) navíc obsahují látku zvanou amygdalin (jinak známou jako vitamín B17. Amygdalin je tzv. kyanogenní glykosid, který v přítomnosti vody odštěpuje kyselinu kyanovodíkovou. Tato látka je už po mnoho let nasazovaná při alternativní léčbě rakoviny.
V 70tých letech vznikly studie, které potvrdily účinek amygdalinu (B17) na nádorových buňkách. Oficiální "medicína a lekaři" však terapeutický účinek popírají nebo bagatelizují. Lze ovšem dohledat a posoudit z nezávislých zdrojů množství zpráv od pacientů, u kterých užívání meruňkových jader pozitivně působilo na průběh choroby.
Užívání meruňkových jader (hořkých) je jen z dílek z celé rakovinové terapie. Dodatečně je potřeba uskutečnit další opatření na posilnění a mobilizaci imunního systému. (Výňatek z doporučené knihy od Phillipa Daya.)
V 50tých letech lokaliziloval biochemik Ernst T.Krebs jr. nový vitamín, který očísloval B17 a nazval "LAETRILE". Studie Dr.Krebse ukázala, že pokud se pacientovi, nebo zvířeti trpícímu na nádorové onemocnění podává "LAETRILE" - selektivní jedovatost působí na rakovinové buňky. Dr.Krebs pozoroval, že národy, které tradičně užívají potravu bohatou na kyanogenní glycosid, nemají absolutně žádné vedlejší účinky, právě naopak. Jejich život je udivující především pevným a dlouhodobým zdravím. (viz. dlouhověkost Hunzů)
Konzumace:
Phillip Day (autor mnoha knih, zaobírající se právě touto tématikou) doporučuje nemocným rakovinou jíst denně 30-50 jader. (ca 0,7 jadérka X váha v kg) ne však najednou - ale rozděleně během celého dne. V případě nemoci začínáme s 10 jadérky denně a během 2-3 týdnů zvyšujeme na konečné množství. Najednou lze sníst pouze 5-7 jader. Hořké meruňkové jadérka jsou malá, 100g odpovídá cca 200-250ks jader, tedy denní dávka je cca 20g. Lidé, kteří jsou zdraví a chtějí meruňková jadérka jíst jako prevenci, by měli denně sníst 5-10ks jader. Jádra by se měli jíst ve vzpomínané kombinaci se sušenými meruňkami, papayou nebo ananasem - protože enyzmy obsáhnuté v tomto ovoci, mají dodatečný vhodný účinek a navíc zpříjemní konzumaci hořkých jader.
Vysvětlení:
Co to vlastně ten amygdalin/vitamin B17 ?
(podle diplomovaného chemického ing. Gernota Homesa)
"Vitamín B17 se vyskytuje ve více než 1200 jedlých rostlinách na světě. Nalezneme jej především v semenech (jádrech) ovoce skupiny Prunus Rosacea (hořké mandle, meruňky, třešně, broskve a švestky) ale i v obilninách, kukuřici, ječmeni, prosu, čočce, hrášku, jablkových jadýrkách, makadamiových oříšcích, bambusových výhoncích a v mnoha dalších potravinách.
Vitamin B17 je ve své čisté formě bíla, ve vodě rozpustná hořko chutnající substance. Z chemického hlediska se vitamín B17 skládá ze dvou cukrových molekul - benzylové a kyanidové. Často nalezneme tvrzení, že vitamín B17 je jedovatý proto, že obsahuje kyanid (kyselinu kyanovodíkovou). Ta je následně spojována s vysoce jedovatým cyankali. Jako chemik, musím ale rozhodně říci: NENÍ TO PRAVDA! Kyanid ve vitamínu B17 je stabilně vázaný v atomovém spojení. Přesně tak, jako kyanid v nejedovatém vitamínu B12. Opačně však jako kyanid v cyankali, který leží ve volné iotové vazbě a uvolňuje se už při rozpouštění ve vodě. Vitamín B17 není jedovatý! Kdo tvrdí opak, je buď špatně informovaný, neseriozní nebo případně šíří poplašnou zprávu. Osobně užívám vitamín B17 mnoho let v jeho čisté formě a ve formě zhora uvedených potravin a těším se pevnému zdraví.”
Účinky vitamínu B17:
Rakovinové buňky obsahují velké množství enzymu zvaného beta-glucuronidasa (dále BG). BG se vyskytuje i ve zdravém organizmu - ale v minimálním množství. V přítomnosti BG se vitamín B17 rozpadá a uvolňuje kyselinu kyanovodíkovou a benzaldehyd. Tyto dva jedy bojují proti rakovině zevnitř a ničí ji.
Co se stane s vitamínem B17 ve zdravém těle? Co se děje, když kyselina kyanovodíková a benzaldehyd z rakovinových buněk přejdou do zdravé tkáně? Zdravé buňky na rozdíl od rakovinových obsahují enzym zvaný rhodanesa.Tento enzym dokáže kyselinu kyanovodíkovou přeměnit na thiocyanat, který je pro nás zdravý. Thiocyanat snižuje krevní tlak a za druhé je látkou, ze které náš organizmus produkuje pro nervy důležitý vitamín B12. Jedovatý benzaldehyd se mění pomocí vzdušného kyslíku na bolesti utišující kyselinu benzoovou. To je snad i důvod, proč vitamín B17 tiší i bolesti. Pokud se rakovinové buňky živí kvašeným cukrem a ne kyslíkem, nemá proti benzaldehydu žádnou šanci. Ve zkratce: vitamín B17 bojuje proti rakovině zevnitř a pro normální buňky je zdravý - - - podle G.Homesových vysvětlení.
Jsou známé pouze velmi zřídkavé případy alergie nebo nesnášenlivosti na meruňková jadérka. Pokud byste náhodu toto zjistili ve vašem případě (nevolnost, závratě, atd.) zredukujte konzumované množství na takové, které vám nebude dělat těžkosti. Z tohoto důvodu je potřebné a důležité, abyste užívané množství meruňkových jader zvyšovali pomalu a postupně. Důkladně pozorujte reakce vašeho těla. Existuje teorie, která hovoří, že rakovinové ochoření je způsobené právě nedostatkem vzpomínaného vitamínu v potravě současného lidstva.
Další informace o injekčním podávání vitamínu B17 a kvalitních enzymů, které velmi pozitivně ovlivňují účínek vitamínu B17 - přineseme již brzy.